Představa dlouhotrvajícího, krásného a odolného nátěru je touhou každého výrobce i zákazníka. Všichni známe situaci, kdy sliby výrobce neodpovídaly realitě, a po krátké době začal povrch výrobku vykazovat známky stárnutí, popraskání nebo se dokonce odlupoval. A zde nastupuje důležitá role ohybové zkoušky.
Vzhledová stránka povrchu je pro mnoho zákazníků klíčová. Správný nátěr by měl chránit povrch nejen před estetickým poškozením, ale také proti vnějším vlivům, jako jsou vlhkost, UV záření, mechanické namáhání apod. Ohybová zkouška poskytuje důležité informace o odolnosti nátěru vůči opakovanému ohybu. Posuzuje, zda je nátěrová hmota elastická, aby si udržela svoji původní podobu i po dlouhodobém používání. Pokud nátěr odolává ohybu bez trvalého poškození, zákazníci mohou očekávat, že povrch zůstane dlouho krásný a neporušený.
Ohybová zkouška
Jde o standardizovanou metodu pro testování ohybových vlastností materiálů, včetně nátěrových hmot. V naší laboratoři provádíme zkoušku ohybem na válcovém trnu dle normy ČSN EN ISO 1519 a také zkoušku ohybem na kónickém trnu dle normy ČSN EN ISO 6860. Tyto zkoušky spočívají v deformaci vzorku a následném sledování povlaku, jak na dané deformace reagoval. Odolnost nátěrového povlaku při ohybu je jeho schopnost odolávat deformaci, netvořit trhlinky a neodlupovat se. Tato odolnost se většinou vyžaduje u nátěrů, které jsou po své aplikaci na daný předmět vystaveny mechanickému namáhání.
Zkouška ohybem na kónickém trnu
U zkoušky ohybem na kónickém trnu dle normy ČSN EN ISO 6860 je pozornost soustředěna především na vyhodnocení roztažitelnosti nátěru na kovových panelech, které jsou přichycené na daném zařízení a ohýbány působením páky s táhlem kolem kónického trnu. Po provedení zkoušky se vzorek prohlédne a změří se rozsah prasklin podél vzorku od úzkého konce trnu k poslední viditelné prasklině. Během jednoho stanovení na vzorku tedy získáme výsledný průměr, kdy nátěr začne praskat.
Zkouška ohybem na válcovém trnu
U zkoušky ohybem na válcovém trnu dle normy ČSN EN ISO 1519 se vyhodnocení provádí po ohnutí vzorku přes válcový trn. Stanovenou metodu lze provádět buď jako zkoušku "vyhověl/nevyhověl" tak, že se zkouší na jedné předepsané velikosti trnu, aby se posoudilo splnění konkrétního požadavku. U této varianty zkoušky je výhodné, že je možné vyhodnotit přesný požadavek výrobce, můžeme tedy například ověřit to, že nátěr má dle jeho technického listu vydržet ohyb na 4 mm. Další možností vyhodnocení je opakování na postupně menších trnech, aby se zjistil průměr prvního trnu, kdy nátěr praskne a/nebo se oddělí od podkladu.
Obě tyto ohybové zkoušky hodnotí zejména odolnost vůči praskání a/nebo uvolňování od kovového podkladu. U vícevrstvého nátěrového systému může být každá vrstva zkoušena zvlášť, nebo může být zkoušen nátěrový systém jako celek.
Investice lakovny do kvalitní nátěrové hmoty může působit jako vysoký počáteční náklad, ale dlouhodobě přinese úspory. Pokud si výrobce ověří kvalitu nátěrové hmoty pomocí ohybové zkoušky a vybere produkt s dobrými vlastnostmi, nebude muset řešit zmetkovitost, obnovovat nátěr a utrácet za další renovace.
Znáš někoho, koho by to mohlo zajímat? 
